„Podle mě to reálně není možné,“ připustil Brabec. Vláda se podle něj bude snažit o zkrácení potřebných lhůt. Poukázal také na to, že adaptační zákon má jen šest států EU a Česko tak podle něj není jedinou zpozdilou zemí.
Nařízení GDPR má vstoupit v účinnost letos 25. května. Týká se všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.
Podle Brabce měl adaptační zákon šanci projít Parlamentem v případě, že by ho vláda předložila sněmovně již na začátku loňského roku. Nynější vláda se podle něj bude snažit navrhnout sněmovně, aby zákon schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení, což je podle jednacího řádu možné. Není si však jistý, zda to má šanci projít, protože tento postup je možné zablokovat.
Brabcův partner v diskusním pořadu senátor ODS Miloš Vystrčil řekl, že ODS bude možná schopná nechat projít zákon sněmovnou ve zrychleném režimu. Musel by však po rakouském vzoru obsahovat ustanovení, že na přechodnou dobu nebo napořád orgány státní moci a veřejné instituce nebudou podléhat sankcím, ale jen nápravným opatřením.
Druhou podmínkou ODS je, aby zákon definoval veřejnou instituci tak, aby zákon nedopadl například na veřejné knihovny a obdobné spolky zřizované institucemi. Brabec však poznamenal, že je složité převzít rakouský příklad, protože české právo neumožňuje vyjmout veřejnou sféru ze sankcí.